PROGRAM PŘIPRAVUJEME

PÓDIUM (PÁTEK)

10.00–11.30  Z Česka až na konec světa a z celého světa k nám

PÓDIUM (SOBOTA)

10.30  Autorské čtení z chystané básnické sbírky Zofie Bałdygy (Incipit)

Zofia Bałdyga přečte vybrané básně ze své básnické sbírky, která vyjde v září v nakladatelství Incipit s ilustracemi Mykhaila Shostaka. 

11.00  Diskuse ženský komiks

Moderuje Kateřina Čopjaková.

12.00  Book Me 2026: Jak se dělá výstava uměnovědných knih (AMU)

Přijďte nahlédnout do příprav podzimního ročníku mezinárodní prodejní výstavy knih o divadle a hudbě Book Me, kterou každoročně pořádá Akademie múzických umění v Praze. Letošním tématem je „Naslouchat více-než-lidskému“, které se promítne do kurátorského výběru publikací, architektury výstavy i doprovodného programu. Jak se taková výstava připravuje? Jak se vybírají knihy? A jaká je spolupráce mezi nakladatelstvím, galerií a umělci a umělkyněmi? Diskuse se zúčastní zástupci nakladatelství, galerie i autoři a autorky scénografie a doprovodné výstavy. Společně představí nejen letošní koncept, ale i širší produkční souvislosti vzniku knižní výstavy – od prvotního tématu až po finální instalaci.

13.00  Neapol je... (Meridione)

Překladatelky Monika Štefková a Alice Flemrová představí nové knihy nakladatelství Meridione: povídkovou sbírku Deset od Andreje Longa a román Smrtelně raněný od Raffaela La Caprii. Dějištěm obou knih je město Neapol. Debatovat se bude mimo jiné o neapolštině, neapolskosti a taky o Paolu Sorrentinovi, Robertu Savianovi a Eleně Ferrante.

Andrej Longo: Deset
V deseti povídkách nazvaných podle jednotlivých přikázání božího desatera jsou někdy na ploše hodin, jindy dní a jen výjimečně celých let technikou intimního pohledu zobrazeny jak těžkosti lidí, kteří se snaží vzdorovat vábení všudypřítomného mafiánského systému, nehřešit a jednat správně, tak i problémy těch, kteří se s tímto systémem, jenž město ovládá, zapletou, podlehnou mu a začnou uctívat jeho bohy. Přítomnost camorry je často jen naznačená, ale odráží se ve způsobu a pokřivenosti uvažování i jednání jednotlivých postav. Autor v mistrné zkratce a prostřednictvím autentických promluv a svižných dialogů rozkládá zavedené představy o životě pod Vesuvem – například ty o posvátnosti rodinných vazeb a kmenové soudržnosti –, zároveň však ukazuje, že i z prohnilého podloží vyrůstají lidé schopní hrdinně odolávat vnějšímu tlaku, aby neztratili sami sebe. Třebaže někdy za to platí cenu nejvyšší.

Raffaele La Capria: Smrtelně raněný
Kniha představuje jeden z vrcholů italské poválečné literatury. Raffaele La Capria v tomto díle mistrně zachycuje atmosféru Neapole, která není jen kulisou, ale živoucím, pulzujícím organismem určujícím osudy postav.

14.00  Nostalgie, písek, město. Po stopách vyšinutého světa Adama Tomáše (Tvar, Paseka)

Živé nahrávání podcastu Varta! Společně s Adamem Tomášem, autorem knihy Nostalgie si bere vás, kterou vydalo naklaadtelství Paseka, se vydáme do podivného světa, kde se hranice mezi skutečností, groteskou a něhou neustále rozpíjejí. Budeme mluvit o městě, úzkosti, fantazii i o tom, jak se dnes píše naléhavá próza. O literární hře, temném humoru i lásce jako nebezpečné možnosti úniku.

Literární podcast časopisu Tvar moderuje Jakub Pavlovský.

15.00  Novinky z dánské a katalánské edice (Euskaldun)

O jeho překladu novinky z dánské edice Balonky zakázány Roberta Zoly Christensena promluví Markéta Kliková. O nové nevšední knize z edice katalánské Napalm v srdci Pola Guasche a o bolestech, ze kterých se rodí neobvyklá literatura, povypráví překladatel Vít Groesl.  

Robert Zola Christensen: Balonky zakázány
Pro dánského požitkáře je práce v hyperkorektním prostředí švédské univerzity jako splouvání divoké vody. Když mu do kabinetu vstoupí studentka Olga, jeho život se začne drolit pod náporem pudů, které do sterilních chodeb nepatří. Román Roberta Zoly je nemilosrdným popisem morálního volného pádu. Cestou dolů nám nezbývá než se smát, ale co nás vlastně čeká na dně?

Pol Guasch: Napalm v srdci
Ve zdecimované krajině poznamenané ztrátou – kořenů, domova i perspektiv – si hlavní hrdina knihy jen těžko hledá své místo. Jedinou nadějí na smysluplnou budoucnost tak zůstává útěk. Tato románová mozaika odkrývá naši touhu i v sebevětší beznaději hledat cestu k lásce, přijetí a smysluplnému bytí.

17.00  Polina a Oheň svatého Antonína: Trystero jede na francouzské vlně

Křest dvou nejnovějších titulů nakladatelství Trystero: Polina od Bastiena Vivese a Oheň svatého Antonína od Nicolase Pegona. S překladatelkami Sárou Vybíralovou a Michalou Markovou probereme, jaká úskalí musely při převodu překonávat. Obě knihy také slavnostně pokřtíme. 

17.30  Představení knihy: Constance Debré, Jméno (tranzit.cz) 

Diskuse a uvedení českého překladu knihy Constance Debré Jméno s editorem Františkem Fekete a překladatelkou Petrou Zikmundovou. V románu Jméno se Constance Debré noří do historie své rodiny, pohřbívá otce a s ním i rodinné dědictví, aby mohla skutečně zradit své jméno a identitu. „Moje jméno je Nikdo,“ proklamuje a neúprosným jazykem se pídí po jádru lidské existence. Ta je podle ní pouhou sérií vchodů a východů, a aby jimi člověk mohl svobodně procházet, musí mít lehké jádro nespoutané iluzemi. Debré jde v nové knize až na samou hranici nesmlouvavosti. Základem každé opravdové existence je podle ní zbavit se jména, abychom se mohli stát tělem. Jak tedy opustit identitu, stát se nikým a začít skutečně žít? Podle autorky nezbývá než vejít do prázdnoty a odmítnout vše.

VILA (SOBOTA)

11.00  Půl zvěda se šíšalou a vaňilková k tomu (Proč to nemusíš slyšet)

Jak čeština doopravdy zní? Jak zní z úst rodilého mluvčího a jak ji vyslovuje mluvčí nerodilý? Jaká dobrodružství a peripetie si musí nerodilák zažít na cestě za bezpřízvukovou češtinou? A je to vůbec anabáze, u které je vidět světlo na konci tunelu?

Romana Smělíková, specialistka na práci s českým přízvukem a výslovností, vtipnou a interaktivní formou seznámí publikum s úklady a nástrahami, které nerodilé mluvčí čekají, chtějí-li češtinu ochočit tak, jako by byla jejich vlastní. 

13.00  Promítání filmu Domeček a prezentace stejnojmenné knihy Markéty Bártové (Muzeum paměti XX. století)

Po filmu, který režíroval Vlastimil Urban a má 25 minut, bude následovat debata s autorkou knihy a historikem Muzea paměti k tématu věznice Domeček, kde byli vězněni a mučeni na základě falešných obvinění odpůrci komunistického režimu. Zavedou vás přímo do objektu této obávané věznice, jejímiž zdmi prošla řada osobností československé vojenské elity. Budova bývalé věznice se nachází na Hradčanech.

14.00 The Look of the Internalized Machine Gaze: krátké představení publikace a participativní workshop Loupání cibule (Jak vyvolat jiný obraz, Pod slupkou obrazu) s autorkou (Fa VU)

Kniha The Look of the Internalized Machine Gaze shrnuje výsledky uměleckého výzkumu, v němž autorka-fotografka posouvá posthumanistické myšlenky do syrové, prožívané reality. Vychází z přesvědčení, že obraz není neutrálním zobrazením reality, ale odráží perspektivy, z nichž byly konstruovány aparáty, díky nimž vzniká. Skrze vlastní glitch feministickou a intersekcionální perspektivu se autorka zaměřuje na skryté hegemonie zabudované v metaprogramech digitálních technologií, dnes karikaturně akcelerované boomem takzvané umělé inteligence. Technologie zde vystupují jako senzory sotva viditelných mocenských struktur, které formují naše životy a nadále umlčují ty, jejichž vhledy nám možná chybí při imaginování smysluplné a smyslově bohaté budoucnosti.

Součástí programu bude krátké představení knihy a participativní fotografický workshop Loupání cibule zaměřený na subtraktivní strategii, která namísto dalšího vrstvení metafor nebo reprezentací, jež bývá častější reakcí na absenci jiných perspektiv v našem světě, usiluje o postupné odkládání naučených automatismů skrze tělesnou paměť. Proces loupání cibule zde představuje pomalé snímání těchto vrstev a vyvolávání vlastní jiné fotografie naexponované časem do našich těl.

14.30  Třicet živelných let (Živel)

Diskusní panel k oslavené třicítce vydávání magazínu Živel a právě vycházejícímu reprintu čísla dvě s kritickou přílohou The Best of Kompost. Editor přílohy Ivan Adamovič, artdiretor magazínu Petr Krejzek, publicisté Ondřej Formánek a Vachtl provedou třemi dekádami magazínu a výběrem z kritické přílohy. Budoucnost, připravované číslo 42 editorsky připravuje filozof Tomáš Hříbek a o tom bude také řeč... živloidi!

15.00  Meze růstu s Bedřichem Moldanem (Karolinum) 

V roce 1972 vyšel v USA dnes již kultovní text The Limits to Growth (Donella Meadows a kol.). Autoři v průlomové studii založené na počítačových modelech analyzují dopady exponenciálního růstu populace, industrializace, spotřeby surovin a znečištění na planetární systém. Varování před překročením limitů růstu a výzva k udržitelnému rozvoji celosvětově inspirovaly ochranu životního prostředí. Český překlad Bedřicha Moldana se v 70. letech v Československu šířil samizdatem a letos vůbec poprvé vyšel oficiálně v knižní podobě v nakladatelství Karolinum.

Knihu představí autor překladu Bedřich Moldan, který sehrál významnou roli při tvorbě české ekologické legislativy po listopadu 1989 a je označován jako jeden z nejvýznamnějších představitelů československé a české environmentální školy.

16.30  Kniha Mysterion Petra Krejzka (Živel)

Autor knihy antologie temných povídek Mysterion Petr Krejzek bude diskutovat s literárním publicistou Radimem Kopáčem nad autorovým výběrem ze tří dekád tvorby a také nad vlivem umělé inteligence na knižní tvorbu a ilustraci. 

Mysterion je řecký výraz, který znamená tajemství nebo tajný rituál. Vliv pochází od kapely Portishead, která v roce 1995 otevírala svoji desku skladbou Mysterons, a o deset let později zpěvačka Beth Gibbons podobně synchronním názvem Mysteries už pod projektem Rustin man. Dvanáct povídek, které tvoří tuto povídkovou sbírku, bylo napsány mezi lety 1994 až 2025. Jejich společným jmenovatelem je divná literatura. Něco mezi existencionálním hororem, sci-fi a weird. Projekt Mysterion vznikl v průběhu roku 2025. Základem bylo vytvořit na základě povídek ilustrace, které by reflektovaly dvojí pohled na jedno téma. Kniha Mysterion je experimentem výtvarného dialogu, na jedné straně ilustrací vytvořených pomocí umělé inteligence (program Editee) a na druhé rukodělné práce pomocí tuše a pera. Hanif Lehmann, německý malíř a grafik, a Petr Krejzek alias Morten, který je zároveň i autorem povídek, zde rozehráli zvláštní hru mezi dvěma světy. Obsahuje povídku Regrese z prvního čísla Živlu. 

17.00 (Muzeum Prahy)

DÍLNA (SOBOTA)

10.00  Divadelní představení Uši pro princeznu (Damúza)

Haničko, ty zpívej radši potichu! Pepíčku, polož na chvíli tu flétničku. 
Už se vám někdy stalo, že lidé kolem vás nedocenili vaše hudební nadání? Ludvík je kluk, kterému se líbí jedna princezna. Docela nadaná princezna. Sám je z hudební rodiny, ale staví se k tomu po svém, a tak mu okolí moc nevěří, ale copak existuje jen jeden správný přístup k hudbě a jen jedna cesta k srdci princezny?

Pro děti od 5 let a jejich rodiče.
Délka představení: 40 minut.

Koncept, režie: Markéta Labusová a kol.
Scénografie: Iva Ščerbáková, Berta Doubková
Hrají: Matyáš Míka, Alžběta Nováková
Produkce: Jakub Philipp

13.00–14.30  Vymysli zítřek (Muzeum literatury)

Staňte se spisovateli a spisovatelkami budoucnosti! V literárním workshopu se děti promění v malé vynálezce a vynálezkyně, kteří s fantazií Verna, Nerudy anebo Čapka nahlédnou do světa zítřka. Hravou formou poznají žánr sci-fi, vytvoří vlastní postavy i příběhy – a zamyslí se nad tím, jak můžou vynálezy měnit svět lidí. 

Co by se stalo, kdybychom mohli cestovat časem, mluvit s roboty nebo vymyslet nový zázrak techniky?

V literárním workshopu Vymysli zítřek se děti vydají po stopách autorů, kteří o budoucnosti snili dávno předtím, než se stala skutečností. Zamyslí se nad tím, jak si lidé představovali svět zítřka – a jak si ho můžeme představit my dnes.

Program hravě propojuje literaturu, tvořivé psaní a prvky dramatické výchovy. Děti se promění v obyvatele jiných planet, vytvoří vlastní sci-fi postavy a s pomocí jednoduché osnovy si vymyslí svůj vlastní příběh o vynálezech budoucnosti. Společně přemýšlíme, jaké výhody i nebezpečí může přinést technika a umělá inteligence – a co zůstane navždy lidské.

17.00–18.30  Knihtiskařská dílna (Muzeum literatury)